Pokládka Kamenné dlažby

Správná příprava podloží a podkladních vrstev je zásadní pro dlouhodobou funkčnost kamenné dlažby, proto jí věnujte maximální pozornost.

Pokládku kamenné dlažby zahájíme zaměřením a vytyčením plochy určené k dláždění. Při vyměřování je nutné počítat se spádem pro správný odtok vody, který musí být minimálně 1,5–2 %. Tento spád je třeba zohlednit také při přípravě podkladních vrstev.

Následně odstraníme zeminu do potřebné hloubky – u chodníků do 25 cm a u pojezdových ploch pro vozidla do 3,5 t do 50 cm. Vzniklou plochu je nutné řádně zhutnit. Zemina přitom nesmí být zmrzlá ani podmáčená. Pokud je podloží nestabilní, zejména v případě jílovitých zemin, doporučujeme poradit se s odborníkem. V místech, kde není zajištěn dostatečný odvod vody z podkladních vrstev, je nutné vybudovat drenáž.

Na připravené podloží následně naváží jednotlivé podkladní vrstvy podle příslušného schématu. Zvláštní důraz je třeba klást na technologicky správné a důkladné hutnění, a to po jednotlivých vrstvách o maximální tloušťce 15 cm. Podkladní vrstvy musí být provedeny ve stejném spádu, v jakém bude položena pojezdová kamenná dlažba.

Poslední kladecí vrstvu vytvoříme z kvalitního kameniva o zrnitosti 4–8 mm a tloušťce 3–5 cm. Pomocí vodicích lišt a stahovací latě ji urovnáme tak, aby její povrch byl 5 cm pod požadovanou úrovní budoucí kamenné dlažby. Takto připravenou plochu již nehutníme vibrační deskou ani po ní nechodíme.

Okraje všech ploch z kamenné dlažby musí být opatřeny pevnými okrajovými zábranami. Ty musí být schopné odolat přejezdu vozidel všude tam, kde se s touto možností počítá. Jako okrajové zábrany mohou sloužit již existující zdi, základy nebo betonové obrubníky. Pokud takové ohraničení chybí, lze jej vytvořit pomocí kamenných krajových prvků. Okrajové kameny se ukládají do betonového lože.

Zadní stranu krajových prvků je nutné obetonovat, aby se zabránilo jejich bočnímu pohybu. Je přitom důležité dbát na to, aby beton nezasahoval do přední části obruby, tedy do prostoru kamenné dlažby. Přední čelo musí sahat svisle dolů až k nejnižšímu bodu ložní vrstvy. Před zahájením vibračního hutnění kamenné dlažby musí beton dostatečně vytvrdnout.

Pokládku pojezdové kamenné dlažby zahájíme od rovného okraje, pokud možno směrem proti spádu dlážděné plochy. Dlažební kameny odebíráme současně minimálně ze tří palet, abychom dosáhli rovnoměrného promíchání jejich barevných odstínů. Během pokládky dbáme na pravidelnost a rovnoměrnou šířku spár.

Spáry musí mít šířku 3–5 mm. Jsou důležité pro statické chování vydlážděné plochy a umožňují kamenné dlažbě reagovat na teplotní změny. Správná šířka spár a jejich důkladné vyplnění pískem snižují riziko poškození při hutnění i během následného užívání.

Spárování kamenné dlažby provádíme za sucha ve dvou fázích. Nejprve vyplníme spáry suchým křemičitým pískem o zrnitosti 0–2 mm a přebytečný materiál odstraníme z povrchu.

Ve druhé fázi provedeme hutnění pomocí vibrační desky opatřené speciální plastovou ochrannou podložkou. Následně znovu doplníme spáry křemičitým pískem stejné zrnitosti. Pokud to podmínky umožňují, ponecháme přebytečný písek na vydlážděné ploše přibližně 14 dní a poté jej důkladně odstraníme.

Nedostatečné vyplnění spár může způsobit pohyb jednotlivých kamenů a následné odštípnutí jejich horních hran.

Na kamenné dlažbě se mohou objevit vápenné výkvěty, které vznikají v důsledku vzlínání vody z podloží. Voda obsahující vápenné soli se odpařuje a na povrchu zanechává jejich usazeniny. Tyto výkvěty časem samovolně zmizí, případně je lze snadno odstranit vhodným čisticím přípravkem. Jejich výskyt nemá vliv na jakost ani technické vlastnosti kamenné dlažby.